Jaký pro vás byl návrat do pozice kouče týmu Kooperativa NBL?
"Hodně jsem si užíval, že můžu být opět na postranní čáře. Myslím, že to jsou čtyři roky, co jsem naposledy trénoval ligový basketbal, v mezidobí jsem vedl národní týmy. Baví mě pracovat s hráči každý den, rád jsem opět naskočil do tohoto rytmu. Některé věci se prostě nezapomínají a když je chvíli neděláte, začnou vám chybět. Proto bylo skvělé být zase každý den v tělocvičně a pracovat s týmem, soutěžit s dalšími týmy a trenéry, potkávat se s fanoušky. Opravdu jsem si to užil a děkuji pardubickému klubu za tuto příležitost."

Můžete obecně říci, jakým směrem se v posledních letech vyvinula kvalita naší soutěže, jak co se týče klubů (celkové kvality), tak z pohledu hráčských individualit?
"Myslím si, že na začátku sezony byli všichni hodně natěšení do hry, po tom, co předvedl národní tým v Číně. Vypadalo to, jakoby každý hráč byl o trochu lepší, skákal o něco výš, běhal o něco rychleji. Určitě byl vidět nějaký pozitivní dopad tohoto úspěchu českého týmu na MS. Média i celý národ, všichni se začali mnohem víc zajímat o český basketbal. Co se týče NBL, určitě byla vidět její kvalita, stačí se podívat na výsledky třeba nymburského týmu. Byli sice neporaženi, ale hodně týmů jim nedalo výhru zadarmo, finále Českého poháru se dohrávalo v prodloužení. A v Evropě? Nymburk byl nejlepším týmem ve své skupině v Champions League, dva české týmy - my a Děčín - dosáhly na finále Alpe Adria Cupu. Navíc bylo vidět, že většina českých týmů byla schopná se poprat  o výhru v každém zápase. Hodně týmů se v letošní sezoně zlepšilo a hodně českých hráčů bylo lídry svých  týmů, stačí se podívat na našeho Tomáše Vyorala, opavského Jakuba Šiřinu nebo nymburské Vojtěcha Hrubana a Jaromíra Bohačíka. A to je jen pár příkladů. Byla to jedna z nejvyrovnanějších sezon, jaké jsem za poslední dobu viděl, což je pro český basketbal jenom dobře! Letos byl každý tým velmi konkurenceschopný, pokud jste chtěli vyhrát, museli jste prostě hrát dobře. Do žádného zápasu se nedalo jít s tím, že to bude jednoduchá výhra, což bylo dobře pro všechny."

Vaše první sezona v Pardubicích byla poznamenána předčasným koncem, nicméně můžete přesto zhodnotit, jak se vám pracovalo v pardubickém klubu a s našimi hráči?
"Když se podíváte, kde jsme začínali a kde tým skončil, myslím, že je vidět práce, kterou všichni odvedli, byť samozřejmě máme ještě mnoho prostoru pro zlepšení. Cením si toho, že vedení klubu se snažilo co nejvíce porozumět mému očekávání, tomu, jak bychom chtěl hrát a prezentovat se jako tým, ale přitom nezničit osobnosti hráčů. Je jasné, že ne vždy to bylo perfektní, ale to je normální, vždycky jde něco nahoru a něco zase dolů. Celkově tým odvedl dobrou práci a já jsem si užíval hráče sledovat."

Při příchodu do Pardubic jste měl svoji vizi ohledně fungování týmu, nastavoval jste nová pravidla fungování týmu atd. Co všechno se v úvodní sezoně podařilo naplnit?
"Měl jsem svou vlastní vizi o hře, o hráčích. Když převezmete tým, kde zůstávají asi tři čtvrtiny hráčů z minulých let, většinou už mají svoje zvyky, které jsou jejich součástí. Rozhodě jsem nechtěl vytvořit partu zombie hráčů, kteří neumějí myslet sami za sebe a dělají jen to, co jim řekne trenér. Chtěl jsem vytvořit určitou kulturu, kam budou chtít hráči přijít, tvrdě pracovat, individuálně se zlepšovat a rozvíjet hru celého týmu. Myslím, že vytvořit něco takového je dlouhodobý proces a tento rok byl jenom začátek. Musíme se dál snažit tuhle myšlenku rozvíjet, vážit si hráčů, vážit si fanoušků, sponzorů a všech, co mají něco společného s naším klubem. Život je plný změn a pro Pardubice jsem byl letos změnou já. Vytvořit vítěze chce čas, ale už jsme udělali první krok. Doufám, že nám to vydrží a podaří se nám vytvořit tým, na který budou fanoušci i sponzoři pyšní, a za který hráči budou chtít hrát."

S výjimkou Ozrena Pavloviče jsme odehráli sezonu výhradně s českými hráči, což je zcela v souladu s vizí klubu i vaší vizí. Jaký pocit jste měl z týmové chemie, jak na palubovce, tak mimo kurt?
"Můžu říct, že se nám podařilo vytvořit prostředí, ve kterém chtějí čeští hráči pracovat na svém zlepšení. Měli jsme dobrou směs zkušených a mladých talentovaných hráčů. Měli jsme skvělé vedení v osobě Radka Nečase, a to nejen na palubovce, ale také při time-outech nebo v šatně. Byl to hlas, který všichni hráči respektovali, protože viděli jeho píli. Když někdo hraje tak dlouho jako on a pořád vidíte jeho oddanost týmu, dělá to z něj skvělý příklad pro celý tým, zvláště pak pro mladší hráče. Radek mi celou sezonu moc pomáhal s tím, aby všichni táhli za jeden provaz. Takoví lidé jsou potřeba a my měli to štěstí, že jsme s ním mohli pracovat. Máme spoustu mladých hráčů, kteří mají potenciál, aby to někam dotáhli a stali se našimi klíčovými hráči v budoucích zápasech. Všechno to souvisí s tím, co bychom tady chtěli postupně vytvořit. Chci, aby hráči drželi pohromadě, což není vždy jednoduché a určitě jsme měli pár týmových sporů, ale důležité je, že jsme je vždycky vyřešili. Komunikace je něco, co můžete vždy zlepšovat. Snažili jsme se, aby spolu hráči trávili čas i mimo palubovku a lépe se poznali. Je jednoduché být přáteli, když vyhráváte, ale po prohře je to o dost těžší a není dobré, když si pak jde každý svou cestou. Musíte spolu držet v dobrém i ve zlém. Myslím, že kdybyste se na tohle zeptali hráčů, jejich odpovědi by byly pozitivní. Roste v nich respekt vůči druhým a tak by to mělo být. Je jedno, jestli hrajete 35 nebo 8 minut, všichni jsou na hřišti důležití. Když tomuhle tým porozumí, musí být úspěšný, a ten náš se o to snažil víc a víc. Práci s mladými českými hráči si užívám a věřím, že tomu tak bude i nadále."

Jediný tým, který jsme neporazili, byl Nymburk, ale ten měl letos opravdu výbornou formu, řekl bych, že odehráli jednu ze svých nejlepších sezon vůbec. Navíc je neporazil ani nikdo jiný, což mě utvrzuje v tom, že jsme našli své role v týmu a byli schopni zvítězit jak doma, tak venku. Samozřejmě jsme měli i naprosto zbytečné prohry, ale to k tomu patří. Vždy říkám, že dostaneš to, co si zasloužíš. Mohli jsme vyhrát více zápasů, ale pořád jsme měli víc vítězství než porážek. Doufám, že si to užili i fanoušci."

Je něco, v čem jsme jako tým nenaplnili představy vás, trenérů?
"V průběhu sezony jsou určitě momenty, které vás nijak neuspokojí. Když pracujete s hráči, u kterých máte určitou vizi, a oni pak hrají něco úplně jiného, frustruje vás to a chcete celý ten proces zrychlit. Celé je to o trpělivosti, chcete, aby se hráči chtěli sami od sebe zlepšovat ještě víc. U někoho to tak, bohužel, není, protože to každý cítíme jinak. V obraně nejsme ten nejlepší tým, chtěl bych, abychom byli ještě agresivnější. V některých zápasech nám zase nevycházel doskok. Po každém zápase můžete říct, že kdybychom udělali to a to, mohli jsme být lepší, tak to má i ten nejlepší tým. Musíte to však přijmout tak, jak to je. Můžu říct, že není moc věcí, které by mě vyloženě zklamaly. Jsem si jistý, že na začátku příští sezony se těmto věcem budeme naplno věnovat, jak individuálně, tak týmově."

V Alpe Adria Cupu jsme ani jednou neprohráli, zvládli jsme i emočně vypjatá utkání v Chorvatsku, na Slovensku a v Rakousku. Jak hodnotíte naše výkony v evropském poháru?
"Jsem moc rád, že jsme mohli být součástí evropského poháru. Je to skvělé jak pro klub, sponzory a fanoušky, tak pro samotné hráče, kteří si to moc užili. Alpe Adria Cup pro nás byl velmi pozitivní zkušeností, protože jsme ani jednou neprohráli - ani doma, ani venku, a to přes všechno to cestování, nové rozhodčí nebo zranění. Zasloužili jsme si účast ve finále a to, že jsme si ho nezahráli, je zklamání pro všechny. Byly by to dva zápasy nabité energií, ale myslím, že všichni chápeme, že nějaké věci jsou důležitější než basketbal. Doufám, že příští sezonu budeme opět účastníky nějaké evropské soutěže, ať už Alpe Adria Cupu, nebo nějaké jiné. Byl jsem na náš tým velmi pyšný."

Můžete říci, v čem mají pro náš tým utkání Alpe Adria Cupu největší význam a přínos, i s ohledem na budoucnost?
"Každá evropská soutěž je pro klub dobrá, protože hrajete trošku jiný basketbal, než se hraje v Kooperativa NBL. Navíc předvedete hráčům, že váš klub chce hrát mezinárodní soutěže, i přes ekonomickou náročnou má ambici měřit se s evropskými týmy. Profesionální sport a peníze jsou velmi propojené a účastnit se evropských soutěží je drahá záležitost. Je důležité, abychom tyto peníze vynaložili rozumně a dali je do soutěže, ve které budeme mít reálnou šanci vyhrát. V případě Alpe Adria Cupu jsme udělali správně a našli tento balanc. Uvidíme, co se teď bude dít a s jakými pravidly nastoupíme do další sezony. Upřímně doufám, že evropský basketbal bude s těmito soutěžemi pokračovat."

Před sezonou přišli dva noví hráči. Tomáš Vyoral podle očekávání okamžitě převzal roli lídra týmu, nicméně je třeba říci, že i Viktor Půlpán odehrál nejen podle statistik svoji nejlepší sezonu. Fungovala spolupráce těchto dvou rozehrávačů nad očekávání dobře? V čem byla jejich síla a přínos pro tým?
"Nejdříve bych rád řekl, že jsme byli moc rádi, když se k našemu týmu Tomáš přidal. Myslím, že každý, kdo letos viděl Tomáše hrát, by mi musel dát za pravdu v tom, že to byl jeden z našich nejdůležitějších hráčů. Moc se mi líbil jeho celkový přístup k práci. Někteří hráči jsou od přírody nadaní, jiní na sobě dřou. Tomáš vzal svůj talent a píli a spojil je dohromady. Nepřestával na sobě pracovat, každý den chtěl extra posilovnu, extra střelbu nebo extra fyzioterapii, což ukazuje, jak moc pracuje na tom, aby byl nejlepší verzí sebe sama. Hned jak přišel, zjednal si kolem sebe respekt, protože první zápas, který odehrál, se mu moc povedl. Viktor je úplně jiným typem hráče, takže bylo důležité, aby si na hřišti sedli. To se naštěstí stalo a jejich síla postupem času jen rostla. Věděli, kdy najet, kdy přihrát atd. Když byli oba zdraví, byli pro nás neskutečnou oporou. Myslím, že je bavilo hrát spolu a těším se na příští sezony, v níž se spolu kluci sehrají ještě víc. Tomáš byl pro Pardubice výborným tahem a doufám, že to v příští sezoně opět potvrdí."

Na co z toho, jak se náš tým či klub prezentoval, nebo co se nám podařilo v průběhu sezony, jste jako trenér nejvíce pyšný?
"Určitě jsem pyšný na to, že jsme se dostali do finále Alpe Adria Cupu, a taky na to, že jsme dokázali porazit všechny ligové týmy až na Nymburk. Mnohem pyšnější jsem ale na to, že jsme společně zvládli vyhrát několik napínavých, těsných domácích zápasů. Myslím, že se s vyrovnanými koncovkami letos hráči vyrovnávali lépe než v posledních sezonách. S Adamem jsme se snažili hráče naučit, jak se k těmto situacím postavit, kdo by měl střílet a kdo zase doskakovat. Jsem taky pyšný na vývoj některých hráčů. Nechci nikoho jmenovat, ale myslím ty hráče, kteří doteď nebyli moc na výsluní, nicméně letos se prosadili a byli důležitými oporami týmu. Věřím, že Adam by v tom se mnou souhlasil. Nemůžeme se tím ale jen tak uspokojit, musíme pracovat a dál se posouvat. Ještě bych chtěl říct, že jsem pyšný také na celý náš realizační tým. Každý jsme úplně jiný, ale naučili jsme se spolu velmi dobře pracovat a snad to tak potrvá i v budoucnu."

Letošní sezona skončila velmi předčasně, což je zcela pochopitelné s ohledem na stávající stav ve světě. Jak nyní trávíte čas, čemu se věnujete?
"Snažím se dodržovat karanténu a respektovat nařízení zdravotníků. Všichni s tím mají problémy. Už jsem přečetl 3-4 knížky, koukám se na Netflix, trávím čas s rodinou a snažím se být informovaný. Myslím, že se z toho můžeme všichni něco naučit. Vidíme, jak důležitá je společnost a dobré vedení, což bohužel v mnoha případech nebyla naše nejsilnější stránka. Doufám, že všichni respektují daná pravidla a snaží se zpomalit tento virus. Jsem ohromen prací všech lékařů, sestřiček a jiných zdravotnických pracovníků. Je úžasné, že jsou ochotni riskovat své životy pro ostatní. Zdraví je to nejdůležitější, co máme a měli bychom respektovat všechna opatření, která lékaři doporučují. Nebudu ale lhát: už se moc těším, až to skončí a my se budeme moct vrátit do starých kolejí."

Po celou sezonu jsme se mohli spolehnout na skvělou podporu fanoušků. Jak jste vnímal pardubickou basketbalovou komunitu a atmosféru při domácích zápasech? 
"Vzhledem k tomu, jak náhle letošní sezona skončila, nikdo neměl pořádnou šanci poděkovat a rozloučit se s fanoušky. Můžu to alespoň udělat prostřednictvím tohoto rozhovoru. Chtěl bych moc poděkovat pardubickým fanouškům, kteří mě velice mile přijali do pardubické basketbalové komunity. Děkuji všem, kteří jakkoliv projevili svou podporu vůči pardubickému klubu. Doufám, že naše práce vás přiměje vracet se na domácí zápasy a fandit nám. Moc si vaší podpory vážím! Slibuji, že se budeme snažit vám nabídnout to nejlepší, co v nás je. Milujeme atmosféru, kterou v hale vytváříte. Buďte opatrní, zůstaňte doma a uvidíme se příští sezonu. Děkuji, Pardubice!"