Před 60 lety vyhráli basketbalisté Rudé hvězdy se 20 výhrami a pouhými dvěma porážkami suverénně českou skupinu II. ligy a po roční pauze podruhé v historii postoupili do nejvyšší basketbalové soutěže v Československu. Pod vedením trenéra Ing. Levinského se o postup zasloužili tito hráči: Kalhous, Bek, Diviš, Bílý, Prášek, Komers, Skřivánek, Brendl, Josef Kovář, Spejchal, Pižl, Krýsl a Bartošek. V době pracovního pobytu trenéra Levinského vedl tým v posledních 4 utkáních sezóny Ing. Jiří Prášek.

Před 50 lety se pardubický basketbal dočkal první medaile. Byla stříbrná a pod vedením trenéra Luboše Buluška se o ni zasloužili Ammer, Douša, Formánek, Kantůrek, Maršoun, Míčka, Josef Nečas (otec dnešního sportovního ředitele Beksy Radka), Přibyl, Skokan, Sýkora a Zuzánek. Je třeba dodat, že se o RH v tisku psalo jako o morálním vítězi ligy, neboť výsledek rozhodujícího zápasu Brno-VŠ Praha 88:89 nebyl mnohými považován za příliš regulérní…

Před 40 lety se pardubičtí basketbalisté stali poprvé a zatím bohužel naposledy mistry republiky, když tým vedený trenérským tandemem Jan Skokan-Luboš Bulušek ve finálovém dramatu přehrál NHKG Ostrava 2-1 na zápasy. Pardubickému týmu k cestě na vrchol výrazně pomohla roční vojenská služba tehdy asi nejlepšího československého basketbalisty Stanislava Kropiláka, který v prvním finálovém utkání zaznamenal rovných 30 a ve druhém 29 bodů a po celou sezónu byl společně s rozehrávačem Jaroslavem Kantůrkem hybnou silou celého týmu. Jeho dalšími členy byli Burgr, Falýnek, Kulich, Kurka, Rous, Vaněček, Voltner, Zuzánek, Kristiník a mladíčci Kolář, Zikuda a Macela.

Před 30 lety vyhráli basketbalisté BHC SKP Pardubice poprvé v historii Český pohár. Výtečně pracující mladý tým řízený  trenérským  tandemem Václav Jalovecký – Jan Faltýnek si v semifinále poradil s Vyšehradem 107 – 83 a ve finále i s movitým Novým Jičínem 77 – 74. Zkušený tandem Kulich – Kolář spolu se zástupci střední generace Urbánkem a Peterkou (otcem dnešního reprezentanta Martina) táhl za výhrou plejádu mladíčků Kořínka, Musila, Svobodu, Šenkýře, Trnku, Vahalu, Petra Welsche, Zajíce a benjamínka Pavla Koblížka, z nichž se mnozí nedlouho poté stali stálými členy české basketbalové reprezentace.

Před 20 lety bohužel vrcholilo období několikaleté výsledkové krize pardubického basketbalu a přestože tým papírově nevypadal nejhůř, propadl se v závěru až na 10. místo tabulky, což bylo paradoxně nejlepším umístěním od roku 2000… Trenéry týmu byli Miroslav Marko a Milan Majer.

Před 10 lety už ale hlásil tým, vedený progresívním koučem Dušanem Bohunickým, pokus o útok na účast ve finále. 3. místo po základní části a jasný postup ze čtvrtfinále s Ústím nad Labem dávaly naděje na splnění snu, ale stopku týmu vystavil v semifinále výhrou 3-2 na utkání Prostějov. Pardubičtí následně nezvládli ani duel o bronz s Opavou, ale ten dokázali vybojovat alespoň v Českém poháru. Bodovými lídry ekonomicky silného týmu v sezóně už byli především Američané Nelson, Muirhead a Sanders.

A jak to bude letos? Předsezónní prognózy byly velmi optimistické, průběh základní části naopak velmi rozpačitý. To všechno ale ještě může změnit nadstavba a zejména play off. V rámci historie by rok končící čtyřkou mohl přinést úspěch,  který si všichni pardubičtí fanoušci této krásné hry určitě hodně přejí a za pravidelné návštěvy v hale na Dašické by si jej jistě i zasloužili!

Autor textu: Jan Procházka