Nenechte si ujít:
Hledaný výraz musí mít více jak 2 znaky.
Být na druhé straně je skvělé, říká Isaac Davidson
29. 10. 2026
První domácí zápas v pardubickém dresu má za sebou. Isaac Davidson si ho užil nejen kvůli vítězství 98:74 nad Plzní, ale také kvůli přijetí, kterého se mu ve Sportovní hale Dašická dostalo.
Ještě před několika měsíci stál na druhé straně. Jako hráč Ústí nad Labem přijížděl na Dašickou bojovat proti Pardubicím. Ve středu večer už poprvé oblékl pardubický dres a domácí prostředí si vychutnal z úplně jiné perspektivy. A především – s vítěznou tečkou.
„Zápas jsem si moc užil. Pořád se sžívám s tak rychlým tempem hry, jaké Pardubice hrají, s tím, jak jsme agresivní,“ přiznává 29letý křídelník. „Musím ještě v hlavě pořád myslet na to, jak se bude hrát další útok, kde mám být, ale moc se těším na to, až zapadnu do systému.“
Na pořádné sehrání s novými spoluhráči přitom zatím nebylo příliš času. Davidson před premiérou absolvoval pouze jediný společný trénink.
„Musel jsem vstřebat hodně informací naráz. Během zápasu jsem vlastně některé věci hrál úplně poprvé, to bylo hodně zajímavé,“ popisuje.
Fanoušci byli senzační, moc hezky mě tu přivítali.
Pardubický tým má podle něj velmi pevně nastavenou chemii. A nováček v týmu dobře ví, že právě na jeho začlenění teď bude záležet. „Je teď na mně, abych se do ní dokázal nějak zařadit a ještě k ní přispět. Kluci jsou ale moc milí,“ říká Davidson. Zároveň si po premiéře dokázal najít i jednu konkrétní věc, na které chce okamžitě pracovat.
„Když jsem dnes poprvé vběhnul na hřiště, tak jsme zpomalili hru. Prostě jsem nepřinesl tu intenzitu, jakou měla první pětka. To je určitě něco, čemu se chci v budoucnu vyhnout.“
Tentokrát už na správné straně
Dašickou přitom Davidson velice dobře zná.
V uplynulé sezoně sem přijížděl jako hráč ústecké SLUNETY a předtím také v dresu Děčína. Vzpomínka na zdejší zápasy mu zůstala velmi živá.
„Myslím, že loni s Ústím jsme snad venku s Pardubicemi nevyhráli, tady na Dašické jsme to měli 0–4. Být na druhé straně je skvělé,“ usmívá se.
A změna perspektivy má ještě jednu příjemnou výhodu.
„Už mi tolik nevadí ty pardubické tanečky,“ směje se.
Tentokrát si místo soupeřovy atmosféry mohl vychutnat tu domácí. A podle svých slov si ji užil naplno.
„Fanoušci byli senzační, moc hezky mě tu přivítali. Bylo spoustu lidí, kteří ke mně jen tak přišli, aby mě tu osobně uvítali, řekli mi, že jsou rádi, že jsem tu, dokonce jsem dostal i dárek. Myslím, že hrát v této hale mě bude hodně bavit.“
Teď už vzhůru do Ligy mistrů
Jedním z důvodů, proč Davidson nabídku Pardubic přijal, byla také možnost zahrát si Basketball Champions League. Na evropskou premiéru v pardubickém dresu se proto těší hodně.
„Hrozně se těším. Nový Zéland je ostrovní stát, nemáme moc příležitostí na to porovnávat se s ostatními zeměmi, protože na každý zápas by se musel absolvovat dlouhý let. Vyrostl jsem na tom, koukat se na ostatní země v televizi,“ vysvětluje.
Teď se mu světový basketbal otevře přímo na palubovce. A pro rodáka z Aucklandu půjde o zkušenost, která má pro jeho další kariéru velkou hodnotu. „BCL pro mě bude úplně nová zkušenost. Mojí motivací je zjistit, čeho všeho jsem v basketbale vůbec schopný, co všechno se ještě můžu naučit. Hrát takovou soutěž je pro mě splněný sen.“
První krok už má za sebou. Vítězný. Teď bude mít čas na to, aby se postupně zabydlel v novém týmu, poznal jeho systém a našel si v něm svoje místo. A pak přijde další premiéra – tentokrát evropská.
