FINÁLE HYUNDAI FINAL 4:

BK JIP Pardubice vs. BK ARMEX Děčín 87:67
(28:20, 19:12, 23:17, 17:18)

Body: Švrdlík 18, Autrey 16, Nečas 10, Wall 10, Kotas 9, Pandula 9, Půlpán 6, Příhonský 5, Škranc 4 - Šiška 13, Landa 12, Houška 11, Vyoral 8, Bažant 6, Jelínek 3, Ježek 2, Pomikálek 2

Byli jsme lepší ve všech statistických ukazatelích.

Namátkou: poměr úspěšných trojek 8 - 4, doskoků 41 - 36, ztrát 13 - 15, úspěšnost střelby z pole 52,3% - 44,2%.

Zápas jsme měli po celou dobu pod kontrolou. V první půli jsme měli navrch na obou polovinách hřiště. Po 9. minutách nám Kamil Švrdlík poprvé dal dvouciferný náskok (28:18), který jsme v závěru prvního poločasu, díky šňůře 11:0 a úprku ze stavu 36:32 na 47:32, navýšili až na patnáct bodů.

Zkraje druhé půle jsme sice sbírali jeden faul za druhým - po čtyřech minutách třetí čtvrtiny zněl poměr osobních chyb 6 - 0! -, nicméně odstup mezi oběma týmy neklesal pod deset bodů. V 27. minutě, za stavu 58:46, po technické chybě děčínského trenéra Pavla Budínského dvakrát úspěšně šestkoval Dušan Pandula a z dalšího útoku jsme zvýšili již na 61:46. O chvíli později kouč Válečníků musel opustit střídačku kvůli diskvalifikující chybě a v 29. minutě Lamb Autrey zvyšoval již na 67:46.

Žádnou záplatku už jsme nepřipustili. Nezbrzdila nás ani zónová obrana Děčína, po dvou smečích Kamila Švrdlíka narostl rozdíl ve skóre na maximálních 24 bodů (84:60) a v závěru si celý tým vychutnával standing ovacion zaplněné haly Dašická.

„Ten pocit ze získání titulu je normální. Vážně!" předeslal pardubický kouč Levell Sanders. "Pro mě je koučink něco naprosto jiného. Není to tak emotivní, mám pocit, že vlastně nic nedělám! Přece ti kluci na hřišti to musí odehrát! Jdou tam a díky nim se to všechno stane. Z mého pohledu je to celé o nich. Já vlastně ani nevím, jestli tu budu příští sezonu trenérem. Proto z toho všeho nedělám velkou věc. Zároveň jsem ale velmi šťastný, protože každý rok se vám nepovede pro klub něco vyhrát.“

Levella Sanderse těšila v první řadě defenzivní práce celého týmu. "Pokud jde o náš tým, snažil jsem se soustředit na jeho identitu. A ta musí být v obraně. Musíme bránit, 1 na 1 i pick-and-rolly, musíme si pomáhat a doskakovat, v útoku i obraně. Jeden z hlavních znaků Děčína je, že obvykle mívá víc útočných držeb než jeho soupeři, protože skvěle doskakuje v útoku. Ze stejného důvodu jsem se snažil omezit i naše ztráty a hráčům jsem řekl: Jestli chceme běhat rychle dopředu, nesmíme ztrácet míč. A když tohle všechno děláme, nezáleží, s kým hrajeme, protože to vždycky bude OK.“